Ne vždycky znamená, že být zaměstnaný nebudu sociálně slabý. V posledních letech v Česku přibývá lidí, kteří přes svá zaměstnání nevydělávají dost nato, aby se vymanily s příjmové chudoby. Pro rok 2011 šlo přibližně o pět procent pracujících a pro rok 2015 jsme se už pohybovali okolo sedmi procent zaměstnanců, kteří se dostali pod hranici chudoby. Přitom by nárůst jejich nízkých mezd nemusel být pro zaměstnavatele dramaticky vysoký. V případě navýšení o deset procent by se z příjmové chudoby vymanila přibližně polovina. Česká republika je jednou ze zemí, z nejnižší mírou chudoby. Vycházíme ze studie o životní úrovni a minimální mzdě vypracovaný pro tripartitu. Autoři ovšem poukazují na problém se skokovým růstem nejnižších příjmů. Dokonce hovoří o „nivelizaci výdělků“. Nekvalifikovaný pracovník totiž zvyšuje svůj příjem rychleji než odborná síla s praxí, což může způsobovat podniku nepříjemnosti.Podle rozhodnutí vlády dojde k zvýšení minimální mzdy od ledna 2018 o 1200 korun na 12 200 korun což je růst o 11 procent. Podle premiéra Bohuslava Sobotky za ČSSD by nemělo docházet jen k navyšování nejnižších mezd, ale zasadí se i o růstu ostatních výdělků. ČSSD v minulosti kritizovala, že čistá minimální mzda je pod hranicí příjmové chudoby. V roce 2016 činila 10 691 korun a nejnižší čistý příjem byl jen 8 811 korun. Proti jedenáctiprocentnímu růstu mezd jsou zaměstnavatelé, kteří tvrdí, že takovéto zvyšování neodpovídá růstu ekonomiky a produktivity. Už v minulosti poukazovali na to, že zvýšení minimální mzdy je donutí navýšit čistý příjem i odborným zaměstnancům. Nivelizační paradoxSe skokovým růstem několika procent u minimální mzdy dochází k tak zvané „nivelizaci výdělků“. Nejnižší příjem roste podstatně rychleji než příjem kvalifikovaných pracovníků, jejichž výdělek roste jen velmi pozvolna nebo stagnuje i několik let.Zatímco v období kdy se minimální mzda navyšovala pozvolna, vzrůstaly tarify odborným zaměstnancům.V případě že by se mněl zachovat stejný poměr v růstu příjmu mezi kvalifikovaným a nekvalifikovaným pracovníkem mněl by se v odborné sféře navýšit výdělek téměř o 7 000 korun. Tento trend zvýšené pozornosti vůči zaměstnancům z nízkou mzdou může paradoxně snížit výkon podniků z důvodů nespokojenosti v odměňování kvalifikovaných odborníků.