Byt a dům je velmi důležitý. Pokud by to nebylo, tak kde bychom žili? Sice je stále možnost, že byste mohli žít jako naši předci někde v zemi pod zemí nebo na stromech jako opice, ale věřte, že perfektní dům či byt je opravdu lepší. Vždyť jen si to představte. Vemte, si, kdybyste žili na stromě. Nevím, jak by se tam vměstnala celá rodina nebo kam byste dali všechen nábytek. Naštěstí ale takové doby jsou pryč a my tady máme tolik možností, jak krásně, a hlavně důstojně bydlet a žít. I když to slovo důstojně nezní zrovna přesvědčivě. Já znám totiž hodně rodin, které jsou velmi slušné a snaží se mít peníze a chtějí žít hezky a slušně, ale nedaří se jim to.
Sice mají vlastní dům či byt, ale na nic jiného jim prostě nezbývají peníze. A důvod? Moc toužili po vlastním bydlení, a tak si vzali hypotéku. Na ní měli, měli pěkný plat, a tak jim hypotéku dali, když měli ještě hodně peněz naspořeno. Jenže jim všechny peníze z výplaty vezme splátka na hypotéku a taky už energie stojí více než dost peněz. A tak lidé museli prodat auto, aby uživili dům či byt. Víte, ono to není tak úplně jednoduché mít vlastní bydlení. V dnešní době je to velmi složité. Všechno stojí dost peněz a na můj vkus je to spíše všechno moc předražené.
Vždyť ceny domů a bytů stále rostou a ceny jsou vážně už neúprosné, že vlastní dům či byt je vážně jen pro vyvolené nebo bohaté. A ten, kdo je bohatý, již nepotřebuje hypotéku. Jenže stát jaksi nemyslí na ty chudší nebo střední vrstvy společnosti. Proto mám hodně známých, co žijí v azylech nebo v malém bytečku či garsonce. Na tom by nebylo nic špatné, ale když v garsonce žije pět lidí, tak to už hrozné je. Musí se tam všichni mačkat a o nějakém soukromí nemůže být vlastně ani řeč. Já bych tak žít vážně nechtěla. Já vím, to se mi říká, když žiji ve vlastím zděděném domku. Ale já měla v tomto ohledu velké štěstí a mnoho lidí takové štěstí nemá. Je mi jich líto, ale člověk si bohužel styl života nevybere.